Olympijský běh v Jihlavě překvapil

Jihlava, 17. června 2026 – Jsou závody, kde se měří hlavně čas. Minuty, vteřiny, pořadí, výsledková listina. A pak jsou závody, kde časomíra sice běží, ale skutečný příběh se odehrává všude kolem ní: u startovní čáry, v cíli, v dětském úsměvu, v objetí rodičů, v potlesku pro posledního běžce i ve chvíli, kdy malé dítě poprvé v životě slyší své jméno při vyhlášení.

Olympijský běh v Jihlavě 2026 patřil právě do té druhé kategorie.

Sportovní areál Na Stoupách se ve středu proměnil v místo, kde se potkala radost z pohybu, rodinná atmosféra, poctivá pořadatelská práce a olympijská myšlenka v její nejčistší podobě. Ne jako heslo na plakátu, ale jako skutečný zážitek. Děti běžely pro medaili, rodiče pro radost, dospělí pro výkon a všichni společně pro pocit, že sport má v Jihlavě pevné místo.

Akce byla součástí celostátního Olympijského běhu a projektu Olympic Day, který v České republice zastřešuje Český olympijský výbor. V Jihlavě se pořadatelské role ujal tým Elitavers – Sportovní akademie Jihlava, který dlouhodobě ukazuje, že sport není jen o výkonech nejlepších, ale také o výchově, zdraví, vztazích, komunitě a radosti z pohybu.

Už od odpoledne bylo jasné, že nejde jen o běžecký závod. Program pro veřejnost, hudba, dětské aktivity, sportovní stanoviště, tvořivá atmosféra a přítomnost hostů vytvořily z areálu Na Stoupách místo, kde se sport stal přirozenou součástí života města.

Za touto atmosférou ale nestál anonymní organizační aparát. Stál za ní tým Elitavers. Tým, který pod vedením Hanky a Libora připravil akci, jež svou energií, rozsahem a lidskostí přesáhla běžný regionální závod. A právě tento tým byl jedním z nejsilnějších příběhů celého dne.

Na první pohled bylo vidět, že Elitavers není jen sportovní akademie, která děti trénuje. Je to prostředí, kde děti a mladí lidé postupně přebírají odpovědnost, učí se spolupracovat a stávají se součástí něčeho většího. Organizační tým se skládal téměř výhradně z dětí, instruktorů a instruktorek Elitavers, z nichž mnozí jsou sami ještě studenti. Přesto dokázali vytvořit akci, která působila profesionálně, přirozeně a srdcem.

Byli všude. U prezentace, u tratí, u dětí, u cíle, u doprovodného programu, u vyhlášení, u zázemí. Pomáhali, usmívali se, reagovali na situace, povzbuzovali závodníky a drželi celý den pohromadě. Právě díky nim nebyl Olympijský běh v Jihlavě jen dobře zvládnutou akcí, ale živým důkazem toho, že sportovní akademie může vychovávat nejen sportovce, ale i mladé lídry, pomocníky, organizátory a lidi, kteří chtějí dělat něco dobrého pro své okolí.

Velkou oporou týmu je Nikča, která svojí energií doplnila organizační tým a pomohla zvládnout náročný den s klidem, energií a praktickou pomocí. Bufet si vzali na starost Sára a Vašek. Významnou práci odvedla také paní Iva Šteklová, která výrazně pomohla s organizací a byla pro celý tým důležitou oporou. U akcí tohoto rozsahu bývá často vidět jen start, cíl a medaile. Jenže skutečný úspěch vzniká mnohem dřív — v přípravách, domluvách, detailech, komunikaci, zkušenosti a ochotě pomoci. A právě tady byla pomoc paní Šteklové velmi cenná.

Sílu celé akce podtrhla účast významných hostů. Olympijský běh v Jihlavě podpořili primátor statutárního města Jihlavy Petr Ryška, hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla, poslankyně Parlamentu České republiky a fyzioterapeutka Michaela Šebelová, poslanec Parlamentu České republiky Lukáš Vlček, náměstek primátora pro školství a tělovýchovu Richard Šedivý a náměstkyně primátora Magdalena Skořepová.

Významnou podporu akci vyjádřili také zástupci lokálních partnerů: vedoucí jihlavské pobočky Toyota Vysočina Žaneta Havlíková a spolumajitel firmy Ekos Brtnice Michal Noskovič. Jejich přítomnost ukázala, že Olympijský běh v Jihlavě nestojí jen na sportovcích a pořadatelích, ale také na lidech a firmách, kterým záleží na místě, kde žijí a podnikají. Na komunitě, která chápe, že podpora sportu, dětí a aktivního života má hlubší smysl než jen logo na plakátu.

Nešlo o formální návštěvy. Hosté byli součástí dění, startovali závody, předávali ceny, povzbuzovali děti a pomáhali vytvořit atmosféru, ve které malí sportovci cítili, že jejich závod je důležitý. Že město, kraj, poslanci, partneři i sportovní osobnosti vidí jejich úsilí. A právě to je pro děti často stejně silné jako samotná medaile.

Zvláštní sílu měl závod kluků ročníků 2021–2020, který odstartovali primátor Petr Ryška a Jarda Benák. Právě přítomnost Jardy Benáka dala tomuto okamžiku mimořádný sportovní rozměr. Olympionik, stříbrný olympijský medailista a mistr světa v ledním hokeji stál u startu malých dětí, které možná ještě netuší, kam až může sport člověka dovést.

A v jednom z těchto dětských závodů byl tento příběh ještě osobnější. Na startu stál také malý Vian Hlíva, vnuk Jardy Benáka. Jeho maminka Terka sama bývala úspěšnou sportovkyní, a tak se v jednom krátkém závodě krásně propojily tři generace sportovního příběhu. Dědeček, který poznal olympijské hry, mistrovství světa a nejvyšší úroveň sportu. Maminka, která sama ví, co znamená trénovat, závodit a překonávat se. A malý Vian, který si teprve tvoří své první sportovní vzpomínky.

Pro děti to byl závod na 400 metrů. Pro rodiče a prarodiče krásná vzpomínka. A pro celou akci silný symbol toho, že sport se v rodinách nepředává slovy, ale příkladem. Jednou medailí z velké olympiády, jedním dětským startem v Jihlavě a společnou radostí, která mezi těmito světy vytvoří most.

Největší kouzlo dne ale přinesly dětské závody. Právě tam bylo nejlépe vidět, proč podobné akce dávají smysl. Na startu stáli malí běžci, někteří odhodlaní jako profesionálové, jiní trochu nejistí, někteří se smíchem, jiní s vážným výrazem, jako by právě nastupovali na olympijské finále. A svým způsobem to pro ně olympijské finále opravdu bylo.

Nejmenší děti v mini běhu ukázaly, že první vítězství ve sportu není o pořadí. Je o odvaze postavit se na start. O prvním doběhu. O tom, že rodiče tleskají, trenéři povzbuzují a dítě si odnese pocit: zvládl jsem to.

V kategoriích dětí už se běželo naplno. Mezi dívkami ročníků 2021–2020 na 400 metrů zvítězila Dominika Dolanová časem 1:45, před Marií Kozojedovou a Karolínou Nedvědovou. Mezi chlapci stejné věkové kategorie byl nejrychlejší Lukáš Sobotka za 1:42, druhý doběhl Petr Suk a třetí Daniel Jíra.

Další dětské závody přinesly krásné souboje i velké výkony. V kategorii dívek ročníků 2019–2018 vyhrála Alena Maňáková časem 1:28, mezi chlapci stejné kategorie byl nejrychlejší Samuel Kuchyňa v čase 1:25. V běhu dívek na 800 metrů ročníků 2017–2016 zvítězila Zuzana Pártlová, mezi chlapci Kryštof Novák. Nejstarší dívčí kategorii na 1200 metrů ovládla Monika Popíková časem 4:22, mezi kluky byl nejrychlejší Jindřich Šinkovský za 4:30.

A právě v těchto příbězích se ukazovala skutečná hodnota celé akce.

Silný rodinný příběh nabídla rodina Šárky Wastlové. Šárka běhá dlouhé roky, patří k pravidelným účastnicím Olympijského běhu v Jihlavě a pravidelně se objevuje na stupních vítězů. Letos k tomu přidala vítězství v závodě žen na 4,2 kilometru v čase 18:56. Její běh ale nebyl jen osobním triumfem. Ke sportu motivovala celou rodinu. Malý syn Štěpán Wastl běžel svůj dětský závod a její tatínek Stanislav Čada ve svých šedesáti letech doběhl v mužském závodě na 4,2 kilometru na stupních vítězů.

To je přesně ten obraz, který by si člověk měl z Olympijského běhu odnést. Sport jako rodinný jazyk. Sport jako společný zážitek. Sport jako něco, co se nepředává přednáškou, ale příkladem.

Když v 18:00 vyběhli dospělí na tratě 4,2 a 8,4 kilometru, atmosféra se změnila. Dětská bezprostřednost ustoupila soustředění. Na startu bylo cítit napětí, ticho před výstřelem, poslední nadechnutí. Pak už jen kroky, tempo, zatáčky, únava a vůle.

Na kratší trati 4,2 kilometru mezi ženami zvítězila Šárka Wastlová časem 18:56. Druhá doběhla Michaela Dolíhalová za 19:30 a třetí Adéla Ondráková za 21:18. Mezi muži byl nejrychlejší Jakub Kříž, ročník 2010, který zvládl trať za 17:20. Za ním doběhli Michal Střecha a Stanislav Čada.

Delší trať 8,4 kilometru ovládl mezi muži Jaroslav Smejkal v čase 30:31. Druhý skončil Pavel Šimek za 34:48 a třetí Ondřej Maňák za 36:21. Mezi ženami byla nejrychlejší Olga Krčálová, která proběhla cílem v čase 33:06. Druhé místo patřilo Jitce Doležalové a třetí Evě Fikarové.

Výsledky ukázaly sportovní kvalitu. Ale samotný den ukázal ještě něco důležitějšího: že v Jihlavě roste prostředí, kde má pohyb přirozené místo. Kde se vedle sebe potkají děti, rodiče, výkonnostní běžci, hobby sportovci, veřejnost, město, kraj, partneři i dobrovolníci. A kde se z jedné sportovní akce stane komunitní událost.

Za podobným dnem nikdy nestojí jen běžci. Stojí za ním tým lidí, partnerů, dobrovolníků a podporovatelů, bez kterých by sportovní svátek nemohl vzniknout.

Velké poděkování patří statutárnímu městu Jihlava a Kraji Vysočina, kteří akci podpořili a svou účastí ukázali, že sport, pohyb dětí a komunitní život mají v regionu skutečnou váhu. Olympijský běh tak nebyl jen sportovní událostí, ale i důkazem, že když se spojí město, kraj, sportovní akademie, partneři, dobrovolníci a rodiny, může vzniknout akce, která má atmosféru, energii a přesah.

Důležitou roli sehráli také lokální partneři a podporovatelé akce. Ekos Brtnice, Toyota Vysočina, Future Finance, VZP, Restt, Brána Jihlavy, Cyklopoint, Služby města Jihlavy a další pomohli vytvořit prostředí, ve kterém se závodníci i návštěvníci cítili vítáni. Každý z partnerů přispěl jiným způsobem, ale dohromady vytvořili jeden celek: akci, která nebyla anonymní, ale skutečně jihlavská.

Ekos Brtnice, zastoupený spolumajitelem Michalem Noskovičem, potvrdil roli firmy, která dlouhodobě podporuje sportovní prostředí a místní komunitu. Toyota Vysočina, zastoupená vedoucí jihlavské pobočky Žanetou Havlíkovou, ukázala, že partnerství se sportem může být aktivní, osobní a viditelné přímo na místě. Future Finance, za kterou stojí Martin a Šárka Lukáčovi, patří k podporovatelům, kteří pomáhají vytvářet podmínky pro sportování dětí a rozvoj Elitavers. A další partneři doplnili mozaiku, díky které závod působil přirozeně, profesionálně a přitom lidsky.

Vedle lokálních partnerů měl Olympijský běh také silné celostátní zázemí. Český olympijský výbor, Olympic Day a partneři projektu jako Allwyn, Lesy ČR, Radiožurnál, BILLA, Coca-Cola, MultiSport, Alpine Pro, PRIM, UPS, Bombus, Racio, Bambus, Budvar a další pomohli zasadit jihlavský závod do širšího celorepublikového příběhu. Ve stejný den se běželo po celé republice, ale v Jihlavě měl tento běh svůj vlastní charakter: rodinný, komunitní, srdečný a opravdový.

Olympijský běh v Jihlavě nebyl jen závodem na 100 metrů, 400 metrů, 800 metrů, 1200 metrů, 4,2 kilometru nebo 8,4 kilometru. Byl připomínkou, že sport začíná často velmi jednoduše. Jedním krokem. Jedním startem. Jedním povzbuzením. Jedním dítětem, které doběhne do cíle a zjistí, že chce běžet znovu.

Byl také důkazem, že mladí lidé dokážou nést odpovědnost, když dostanou důvěru. Že instruktoři a instruktorky, kteří ještě sami studují, mohou být pro děti vzorem. Že sportovní akademie může být školou života. A že když se spojí zkušenost dospělých s energií mladého týmu, vznikne něco, co má nejen organizační kvalitu, ale i duši.

A právě proto měl tento den cenu větší než medaile.

V Jihlavě se 17. června 2026 neběželo jen o vítězství. Běželo se o radost. O rodinu. O komunitu. O děti. O město, které se na jedno odpoledne nadechlo ve sportovním rytmu.

A možná právě proto byl největším vítězem celého dne každý, kdo se postavil na start.

Kompletní výsledky najde zde!

Fotogalerii ze závodů můžete prohlížet tady!