Velikonoční ježek 2026: radost, výkony i první velké zkušenosti

Na konci března, konkrétně 31. 3., se na bazénu ve Vodním ráji uskutečnily naše tradiční klubové plavecké závody Velikonoční ježek. Do vody se postavilo celkem 36 našich plavců a plavkyň ročníku 2018 a starších, kteří předvedli obrovské nasazení, radost z pohybu i chuť se zlepšovat.

Od prvních startů bylo jasné, že nepůjde jen o výsledky. Atmosféra byla skvělá, podporující a plná energie, přesně taková, jakou chceme našim dětem na závodech dopřát. Pro mnohé to byly první závodní zkušenosti, pro jiné další krok na jejich plavecké cestě. Každý start byl malým vítězstvím.

Závody ale nejsou jen o medailích a časech. Každý závod je zároveň skvělý trénink. Děti se učí zvládat stres, soustředit se na výkon, překonávat samy sebe a posouvat své limity. A právě to je důvod, proč podobné akce pořádáme pravidelně – protože víme, že děti závodění baví a posouvá je dál.

Slovo trenéra a pořadatele Libora Kuchyni:
"Jsem šťastný, že se nám daří tyhle závody pořádat a že mají takový úspěch. Děti chtějí závodit v domácí, přátelské atmosféře, kde se cítí dobře a mohou ze sebe dostat to nejlepší. Velké díky patří hlavně mým spolupracovníkům, kteří pomáhají tohle všechno organizovat a zrealizovat – bez nich by to nešlo."

V našem plaveckém oddíle dnes trénuje více než 300 dětí do 18 let. Za každým z nich stojí jedinečný příběh. Někteří začínají nejistě a postupně rostou v sebevědomé sportovce. Jiní zažívají první velké úspěchy i těžší chvíle. Plavání je pestrý, někdy náročný, ale krásný a spravedlivý sport – dříve nebo později se vždy ukáže, kolik energie a odhodlání do něj plavec vloží. 

Vztah trenér–sportovec je tak trochu jako parťáctví na dlouhou trať. Trenér není jen ten, co píská u bazénu a počítá délky, ale taky psycholog, organizátor, motivátor a občas i "hecovač", když se někomu zrovna nechce. Za jedním tréninkem je spousta přemýšlení – co dneska plavat, komu co sedí, kdo je unavený a kdo potřebuje zabrat. K tomu logistika, plánování a hromada zkušeností. A hlavně cit – poznat, kdy přitlačit a kdy naopak ubrat. Když tohle funguje, vzniká důvěra, respekt a hlavně radost ze sportu. A o to jde nejvíc.

Pohled plavce Jindřicha:
"Jeden závod se mi líbil, protože jsem porazil kamaráda. Ten druhý už moc ne, protože on pak porazil mě a byl jsem hodně unavený."

Velké poděkování patří všem trenérům a trenérkám, kteří se dlouhodobě podílejí na přípravě našich svěřenců. Jejich práce je často nenápadná, ale o to důležitější – a právě díky nim mohou děti zažívat radost z pohybu, zlepšování i společných zážitků.

Děkujeme všem plavcům za skvělou reprezentaci, rodičům za podporu a partnerům za finančním dotaci, protože bez financí se dnes sport dělat moc nedá. I takové malé závody stojí v nákladech deset tisíc. 

Těšíme se na další závody – a další silné příběhy, které společně napíšeme. 

Na start se postavili: Monča, Tichon, Ina, Terka, Natálka, Kája, Anička, Magda, Anitka, Áďa, Terka, Šárka, Anet, Glorie, Anet, Áďa, Terka, Filip, Petra, Dan, Amálie, Dan, Miki, Maty, Ivan, Vojta, tom, Oskar, Jindra, David, Adam, David, Bára, Zdenda, Aleš a trenérky Hanka, Valča, Nelča a trenér Libor. 

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY